spolek
RODRO
rodokmeny


pořádá a organizuje vzdělávací a kulturní akce zaměřené na historii

připomíná a seznamuje se souvislostmi českých a evropských dějin

zajišťuje tvorbu rodokmenů osob, šlechtických rodů a dynastií
Blatná

Blatná

Boskovice

Boskovice

Brandýs nad Labem

Brandýs nad Labem

Častolovice

Častolovice

Český Šternberk

Český Šternberk

Dobříš

Dobříš

Doudleby

Doudleby

Drahenice

Drahenice

Dymokury

Dymokury

Chotěboř

Chotěboř

Jimramov

Jimramov

Karlova Koruna

Karlova Koruna

Kostelec nad Orlicí

Kostelec nad Orlicí

Křimice

Křimice

Líšeň

Líšeň

Litenčice

Litenčice

Maleč

Maleč

Mělník

Mělník

Opočno

Opočno

Orlík

Orlík

Rychnov nad Kněžnou

Rychnov nad Kněžnou

Žamberk

Žamberk

Rodokmeny projektu Křižovatka cest na pražském Karlově

Panely s rodokmeny z Prahy nezmizely. Jen se přemístily.

Výstava „Křižovatka cest“ je tvořená mnoha venkovními panely s rodokmeny potomků římského císaře a 11. českého krále Karla IV. Lucemburského (*1316 † 1378) a jeho předků po meči (až ke Karlu Velikému) a po přeslici (až k prvnímu českému historicky doloženému knížecímu páru sv. Ludmily a Bořivoje I. Přemyslovce). Karlovými potomky jsou dnes po přeslici členové všech současných evropských monarchií a členové většiny rodů české zemské šlechty. Seznamovat se s nimi prostřednictvím rodokmenů mohli Pražané a návštěvníci Prahy na Kampě a na dalších místech Prahy 1 téměř tři roky. 

Z technických důvodů byly ale v průběhu září 2019 panely s rodokmeny z centra města převezeny a všechny pohromadě umístěny do parku na Karlově. V bezprostřední blízkosti kostela Nanebevzetí Panny Marie a sv. Karla Velikého a budovy Muzea Policie České republiky. Vše pod stejnou adresou – ulice Ke Karlovu 1, Praha 2. Doplnily tak stávající panely umístěné zde od roku 2016.

V kostele a v pokladně muzea bude možné si k vystavovaným rodokmenům koupit doplňující publikace,
například Rodokmen českých panovníků.

 

Cílem projektu je připomenutí Pražanům a tuzemským i zahraničním návštěvníkům Prahy významné období české historie, dobu, kdy byla Praha díky Karlu IV. hospodářským i kulturním centrem Evropy. Graficky také připomenout, že Evropa byla příbuzensky, ale i nábožensky, kulturně a hospodářsky propojena již od nepaměti. Stačí jen navázat. A právě u místa, kde dal otec vlasti Karel IV. postavit, ke cti svého patrona a prvního předchůdce na středověkém trůnu římských panovníků a také svého předka ve 20. generaci Otce Evropy Karla Velikého, kostel (dnes Nenebevzetí Panny Marie a sv. Karla Velikého) a klášter kanovníků řádu sv. Augustina (dnes budova Muzea Policie).
Vše dal postavit roku 1350 na hoře Karlově – Mons Caroli sancti – nejvyšším bodě planiny Nového Města pražského, kde se tehdy rozkládala pole, louky, pastviny, zahrady a vinice, také v úctě ke svým královským rodičům Jana Lucemburského a Elišky Přemyslovny. 

 

„Císař Karel IV. svými stavebními počiny hodlal pozvednout význam Prahy na úroveň odpovídající hlavnímu městu Římské říše. Tomu odpovídá i značně nezvyklá podoba kostela. Osmiboký půdorys lodi kostela se totiž odvolává na korunovační kostel v Cáchách, ve kterém je pohřben císař Karel Veliký, a kde byli tradičně korunováni římští králové. Sám Karel IV. zde byl korunován v červenci 1349. Centrální půdorys kostela je přitom pro gotickou architekturu velmi nezvyklý a zřídka používaný. Základní kámen kostela byl položen a posvěcen prvním pražským arcibiskupem Arnoštem z Pardubic dne 18. září 1350. Náklad na stavbu vedl sám Karel IV. z královských důchodů“, lze dnes citovat už i z webových stránek kostela.

 

Zveme všechny zájemce o historii do karlovského parku a také na Vyšehrad, kde je u kostela sv. Petra a Pavla umístěna další část výstavy Křižovatka cest.

Partnerem projektu Křižovatka cest v roce 2019 je hlavní město Praha a společnost Kolektory Praha, a.s.

 
 
 
 
 

Fotografie zhotovil Karel Feitl.

Doporučujeme
2. 6. 2018 - Den v růžovém na zámku Mělník

2. 6. 2018 - Den v růžovém na zámku Mělník