Šlechtické deklarace signovali potomci Karla IV.

♦♦♦♦♦

Výstava na zámku královského věnného města Mělník

V sobotu 9.9.2017 byla v Koncertním sále mělnického zámku jako součást standardní prohlídky otevřena výstava šlechtických rodokmenů nesoucí název Šlechtická poselství. Jednotlivá plátna zachycují rodiny všech šlechticů, kteří podepsali „Prohlášení české a moravské šlechty v září r. 1939“. Byla to v pořadí již třetí aktivita, kterou česká zemská šlechta reagovala na situaci vznikající v době nejvyššího ohrožení země. Text dokumentu byl zveřejněn 7.9.1939, tedy už za nacistické okupace a jeho signování tak nebyla jen otázka souhlasu s obsahem, ale i záležitost značné odvahy a statečnosti.

V koncertním sále mělnického zámku jsou vystaveny rodokmeny všech šlechtických rodů, jejichž zástupci podepsali v září 1939 Prohlášení české a moravské šlechty.

Statečných bylo hodně, protože když byl originál „třetí“ deklarace 6.10.1939 předán Emilu Háchovi a její dva opisy 11.10.1939 prezidentské kanceláři, bylo pod dokumentem podepsáno 85 šlechticů z 33 rodů české zemské šlechty. Mezi nimi i Jan Lobkowicz (*1885 † 1952), děd současného majitele mělnického zámku Jiřího, který k poctě svého děda a všech ostatních signatářů výstavu na svém zámku pořádá.

Jan kníže Lobkowicz (* 6.11.1885 Praha †11.1.1952 Wolfegg)

Jiří princ Lobkowic* 23.4.1956 Zürich), majitel mělnického zámku

Šlechtici svým činem vyjádřili bezvýhradnou věrnost své vlasti a českému národu a jejich potomci mají právo být na své otce, dědy a pradědy náležitě hrdi. Je to pro ně ale i závazek, jak připomenul Karel Schwarzenberg v dopise, který poslal shromáždění potomků signatářů, kteří se sešli v červnu 2012 na zámku v Potštejně:

“Byly to hvězdné chvíle v jinak pro naši zemi velice smutné době. Za český národ se postavili reprezentanti starých rodin, kteří měli v povědomí povinnosti, které jim ukládala příslušnost ke stavu českému a vzali tak na sebe povinnosti coby čeští stavové. Bylo to opravdu důležité, neboť ve chvíli, kdy se hroutila republika a mnozí podléhali zoufalství, se naši otcové a dědové postavili jednoznačně za český národ. Toto prohlášení, které kdysi napsal můj otec je, jak jste snad vyrozuměli, dodnes mým závazkem. Měli bychom si všichni uvědomit, že v dnešní době, která je pro nás do jisté míry zklamáním, je potřeba zabojovat, i když třeba v jiné formě.“  

Prohlášení členů starých rodů…  

Prohlášení ze září 1939 navazovalo na dvě předešlá šlechtická vystoupení v letech 1938 a 1939. Nejprve 12 zástupců šlechtických rodů 17.9.1938 navštívilo prezidenta Edvarda Beneše a slovy Františka hraběte Kinského z Kostelce nad Orlicí mu předneslo „Prohlášení členů starých rodů vzhledem k nedotknutelnosti území Českého státu.„ Nedlouho po Benešově abdikaci a odjezdu do Londýna opět 12 šlechtických představitelů potvrdilo 24.1.1939 obsah první deklarace i jeho nástupci v prezidentském úřadu Emilu Háchovi, který je přijal na Pražském hradě – foto níže

Při přijetí šlechtické delegace 24.1.1939 prezident Emil Hácha mj. prohlásil, že „staré rody, které vzešly z našeho národa a zůstaly mu věrny, byly a jsou živým důkazem, že náš národ už před staletími dosáhl vysokého stupně civilizace.“

Signatáři jsou potomky Karla IV.

Oproti předešlým výstavám v Mladotově domě na Pražském hradě, Lysicích, Kutné Hoře i v Policejním muzeu na pražském Karlově, je však mělnická výstava jiná. Získala širší, rozsáhlejší časový rozměr. Dominantním rodokmenem výstavy se stala nová velká genealogická studie, která uvádí signatáře šlechtické deklarace z roku 1939 jako potomky římského císaře a českého krále Karla IV. Lucemburského. 

Další dva menší rodokmeny zachycují nově i předky Karla IV. Vlevo od hlavního rodokmenu po meči, vpravo po přeslici. Po meči vedou přes Karlova otce Jana Lucemburského až k prvnímu středověkému římskému císaři Karlu Velikému. Byl nejen prvním předchůdcem Karla IV. na trůně římských císařů, ale také jeho předkem ve 20. generaci. 

Ze strany matky Elišky Přemyslovny jsou  přímými předky Karla IV. členové první české knížecí a královské dynastie Přemyslovců, jejímiž zakladateli byli první historicky doložený kníže Bořivoj I. a jeho manželka sv. Ludmila Pšovská. Podle Kristiánovy kroniky byla Ludmila dcerou pšovského knížete Slavibora. Pšov bylo staré označení pro Mělník, který sňatkem Bořivoje a Ludmily v roce 874 přešel pod správu Přemyslovců. 

Autor všech 33 rodokmenů genealog Jan Drocár.

Pořadatel výstavy Jiří Lobkowicz před rodokmenem svého děda a signatáře všech tří deklarací Jana Lobkowicze z mělnické větve rodu.

Základní údaje o výstavě

Jednotlivé panely na výstavě přinášejí informace o historii, rodovém zázemí, sídlech a hlavních postavách rodů a jednotlivých rodin všech signatářů třetí deklarace. 

Autor výstavy: 
Jan Drocár, pracovník Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, 
tajemník Národní komise k přípravám 700. výročí narození Karla IV. v roce 2016, 
(komise pracovala pod předsednictvím předsedy Poslanecké sněmovny Jana Hamáčka),
šéfredaktor internetového magazínu Historická šlechta. 

Pořadatel výstavy: 
Jiří Jan princ Lobkowicz – majitel mělnického zámku, vnuk signatáře šlechtických deklarací Jana knížete Lobkowicze, potomek římského císaře a českého krále Karla IV. Lucemburského v 19. generaci, potomek 1. historicky doloženého českého knížete Bořivoje I. Přemyslovce a sv. Ludmily Pšovské v 33. generaci a potomek prvního středověkého římského císař Karla Velikého v 38. generaci.

(Jiří Lobkowicz, Svatováclavská 19/16, 276 01 Mělník)

Čas konání výstavy: od 9. září 2017

Otevírací doba výstavy:

09. 09. 2017 – 31. 10. 2017 – denně od 9:30 do 18:00 hod.

01. 11. 2017 – 31. 03. 2018 – denně od 10:00 do 17:00 hod.

01. 04. 2018 – 17. 09. 2018 – denně od 9:30 do 18:00 hod.

časová náročnost: velká

Autor: red.