Rodokmeny projektu Křižovatka cest na pražském Karlově

Panely s rodokmeny z Prahy nezmizely. Jen se přemístily.

Výstava „Křižovatka cest“ je tvořená mnoha venkovními panely s rodokmeny potomků římského císaře a 11. českého krále Karla IV. Lucemburského (*1316 † 1378) a jeho předků po meči (až ke Karlu Velikému) a po přeslici (až k prvnímu českému historicky doloženému knížecímu páru sv. Ludmily a Bořivoje I. Přemyslovce). Karlovými potomky jsou dnes po přeslici členové všech současných evropských monarchií a členové většiny rodů české zemské šlechty. Seznamovat se s nimi prostřednictvím rodokmenů mohli Pražané a návštěvníci Prahy na Kampě a na dalších místech Prahy 1 téměř tři roky. 

Z technických důvodů byly ale v průběhu září 2019 panely s rodokmeny z centra města převezeny a všechny pohromadě umístěny do parku na Karlově. V bezprostřední blízkosti kostela Nanebevzetí Panny Marie a sv. Karla Velikého a budovy Muzea Policie České republiky. Vše pod stejnou adresou – ulice Ke Karlovu 1, Praha 2. Doplnily tak stávající panely umístěné zde od roku 2016.

V kostele a v pokladně muzea bude možné si k vystavovaným rodokmenům koupit doplňující publikace,
například Rodokmen českých panovníků.

Cílem projektu je připomenutí Pražanům a tuzemským i zahraničním návštěvníkům Prahy významné období české historie, dobu, kdy byla Praha díky Karlu IV. hospodářským i kulturním centrem Evropy. Graficky také připomenout, že Evropa byla příbuzensky, ale i nábožensky, kulturně a hospodářsky propojena již od nepaměti. Stačí jen navázat. A právě u místa, kde dal otec vlasti Karel IV. postavit, ke cti svého patrona a prvního předchůdce na středověkém trůnu římských panovníků a také svého předka ve 20. generaci Otce Evropy Karla Velikého, kostel (dnes Nenebevzetí Panny Marie a sv. Karla Velikého) a klášter kanovníků řádu sv. Augustina (dnes budova Muzea Policie).
Vše dal postavit roku 1350 na hoře Karlově – Mons Caroli sancti – nejvyšším bodě planiny Nového Města pražského, kde se tehdy rozkládala pole, louky, pastviny, zahrady a vinice, také v úctě ke svým královským rodičům Jana Lucemburského a Elišky Přemyslovny. 

„Císař Karel IV. svými stavebními počiny hodlal pozvednout význam Prahy na úroveň odpovídající hlavnímu městu Římské říše. Tomu odpovídá i značně nezvyklá podoba kostela. Osmiboký půdorys lodi kostela se totiž odvolává na korunovační kostel v Cáchách, ve kterém je pohřben císař Karel Veliký, a kde byli tradičně korunováni římští králové. Sám Karel IV. zde byl korunován v červenci 1349. Centrální půdorys kostela je přitom pro gotickou architekturu velmi nezvyklý a zřídka používaný. Základní kámen kostela byl položen a posvěcen prvním pražským arcibiskupem Arnoštem z Pardubic dne 18. září 1350. Náklad na stavbu vedl sám Karel IV. z královských důchodů“, lze dnes citovat už i z webových stránek kostela.

Zveme všechny zájemce o historii do karlovského parku a také na Vyšehrad, kde je u kostela sv. Petra a Pavla umístěna další část výstavy Křižovatka cest.

Partnerem projektu Křižovatka cest v roce 2019 je hlavní město Praha a společnost Kolektory Praha, a.s.

Fotografie zhotovil Karel Feitl.